Recenze na knihu
Jezerní paní Elena Collins

Spojení minulosti s přítomností? Dokonalý počin toto! Naprosto bezkonkurenční ❤️ V první řadě musím říct, že kniha mi byla blízká hned z několika důvodů: miluji Skotsko - zbožňuji historii - pracuji na 500 let starém zámku - duchařina je něco pro mě - podobné osobní charakteristiky jako u holek... A našlo by se toho určitě i více Na začátku, cca během pěti prvních kapitol mi dělalo trochu problém se začíst, srovnat si v hlavě kdo je kdo a stejně tak zvyknout si na psaní ve třetí osobě mi vždy trvá chvilku déle... Ale pak se děj zcela rozjel na plné obrátky a já jsem nemohla odložit knihu stranou ❤️ Autorce se zde zcela bravurně podařilo popsat dva zcela odlišné světy, respektive doby, aniž by míchala styly mluvy, chování či smýšlení mezi více než sedmi sty lety... To chce velkou poklonu Postavy zde byly všechny (až na dvě výjimky - spoiler později níže) sympatické a přirostly mi k srdci. Dějová linka úžasná a opravdu byla napínavá, i když konec je bohužel jasný už od začátku knihy A romantická linka... Bože! V minulosti tak čistá a jednoduchá, v přítomnosti "moderně složitá", ale za to pro nás zcela realistická. A musím se přiznat, že po dočtení tohoto díla mi opravdu tekly slzy proudem - až tak byla kniha skvělá! Knihu tedy hodnotím jako jednu z nejlepších, co jsem kdy četla a dávám ji maximálně možné hodnocení! ❤️ --- ❗❗SPOILER ❗❗ Na konci čtení mi v hlavě zůstala jedna jediná negativní myšlenka - chtěla jsem osobně zabít tu husu Effie a toho jejího blba! Ach bože, jak mi tahle nespravedlnost vadí a asi ji nerozchodím (Pardon za citové výlevy)

Moc hezká kniha. Obě časové roviny mě bavily.

Velmi pěkné,chytne a nepustí.

Jezerní paní od Eleny Collins je přesně ten typ knížky, která vás vtáhne a nepustí. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách – ve 13. století, kdy mladá služebná Agnes hledá útočiště na hradě Ravenscraig, a v současnosti, kdy se na ten samý hrad stěhují dvojčata Leah a Zoe. Hrad ale není jen tak obyčejné místo – skrývá temná tajemství a zvláštní energii, která propojuje minulost a přítomnost. Autorka píše stejně poutavě jako ve své předchozí knize Strom čarodějnic. Nechybí tajemno, nadpřirozeno a příjemné mrazení v zádech, které vás udrží v napětí až do poslední stránky. Doporučila bych ji i čtenářům, kterým se líbilo Tajemství pramenů od Jennifer McMahon – atmosféra je podobně tajemná a napínavá, navíc s dotekem skotské historie. Jedna věc mi ale lezla krkem – téměř na každé stránce se opakovalo slovo „jaj“. Když se objevilo podvacáté, už jsem z toho měla tik v oku.

Krasné,romantické i smutné počteníčko…napínavé,fakt úžasně napsáno…skvělá autorka,budu hledat další knihy od ní❤️

Knihu jsem si koupila jako oddychové prázdninové čtení a účel splnila. Nepřirovnala bych autorku k Dianě Gabaldon ani náhodou, snad jen skotskou historií. A za co autorka nemůže je z mého pohledu strašný překlad, zdání starého nářečí stále opakované : Jaj. Nebo neustálé : pištění, jako výraz pro smích, mně už lezlo na nervy.

Stejně jako první kniha od této autorky mě ani tato nezklamala. Prolínání současnosti s přítomností je skvělé. Kniha mě úplně vtáhla do děje, že jsem cítila smutek i mrazivý pocit z přítomnosti ducha. Všem mohu jen a jen doporučit.

Romantický příběh s prvky tajemna, odehrávající se ve dvou časových rovinách. Výborně se to četlo a moc mě to bavilo. Tím víc, že autorka čerpala z historie. Jezerní paní můžu vřele doporučit.

Knížka byla super, vůbec se mi nechtělo jí odkládat.

Skotsko, historie, dvě dějové linky které se prolínají?…..to je přesně to, co miluju. Tato kniha se řadí mezi moje srdcové záležitosti. Užila jsem si ji do posledního písmene, rozbila a zase slepila moje srdce. Tohle je přesně můj šálek kávy. ❤️ Když se střídají dvě dějové linky,jedna v historii a druhá v současnosti, tak je to pro mě pokaždé zaručený zážitek a ještě když se k tomu přidá atmosféra skotské vysočiny a staré hrady…….já jsem dokonale spokojená. První kniha kterou jsem od autorky četla byl Strom čarodějnic. Moc se mi líbila, ale tahle ji stokrát překonala. Jediné co bych vytkla, jsou dlouhé a nepřehledně navazující kapitoly, které spíš splývají. Já jsem se ale do příběhu ponořila tolik, že mi to nakonec až tak moc nevadilo. Určitě ji budu s radostí doporučovat, protože byla vážně skvělá. Ale fakt vážně

Krásná knížka střídání minulosti s budoucností,přesně podle mého vkusu,obě dějové linky se krásně cetly