Recenze na knihu
Květy zla a jiné básně Charles Baudelaire

Já se do toho pustila hlavně kvůli slavné Zdechlině,která je nechutná,ale svým způsobem se mi líbí. Zbytek básní půl napůl. Je tam strašně moc metafor, které mi bohužel ne vždy došly a tím pádem mi unikal smysl. Pro milovníky poezie to bude super.

Tato sbírka básní mi opravdu dala zabrat a nebyl to zrovna šťastný výběr do povinné četby. U některých básní mi unikala myšlenka, často jsem se ztrácela a nechápala, i když jsem opravdu chtěla.

Pro mě trochu těžší čtení, ale oproti jiným básníkům, se tato kniha velmi odlišuje. Básníkův přístup je takový otevřenejší

Za tuto sbírku, kterou tvořil celý život, byl básník stíhán veřejností.

Od prokletých básníků to byla moje první sbírka a uchvátila mě. Potřebovala jsem ale hodně fantazie a času nad každou básní, abych jí vrátila alespoň málo z toho, co vyjadřovala. Celkově dobrá sbírka, jen některé básně se mi zas tolik nelíbily.

Skvělé vyjadřování autora mě zaujalo především v básni Mršina.

Básne od srdce. Rada se k nim vracim.

Ráda si představuji vnitřní pocity autora v průběhu toho, co toto dílo psal, a především tehdy, kdy sledoval zcela prvotní reakci čtenářů na něj. Květy zla jsou dodnes dosti nepochopenou knihou, což je zvláštní, jelikož jsme na podobné zvrhlosti díky dnešním filmům a počítačovým hrám zvyklí. Opravdu nerozumím tomu, jak se mu povedlo sbírku zveřejnit v době, kdy veškerá výstřednost byla prakticky trestná, ale díky bohu za to! Toto je ukázka vrcholné poezie a veškeré krásy na ní. Když jsem poprvé četla Zdechlinu, cítila jsem se trochu jako blázen - jako by bylo něco špatného na tom, že se mi líbí vyzdvyhování hnijícího masa prolézaného červy. Pocítila jsem ale jakýsi pocit uspokojení. Baudelaire si hraje s metaforami, jež v sobě skrývají pravdu života a bytí. Proč zpívat o zelených lukách a žlutém kvítí? Všichni prahneme po lásce až za hrob, nikdo si však s klidným srdcem nedokáže představit tu reálnou podobu toho, jak spolu dvě těla leží v zemi a svým rozkladem se společně stávají součástí něčeho většího. Baudelaire byl realista i romantik v jednom, což ne vždy lze sloučit dohromady. Zveřejněním tohoto díla vložil své sny, chyby i bolest do rukou lidí, jež čekali na to, aby ho zničili (protože kdo se vymyká je nebezpečný, že?). Vyjma Zdechliny se mi velice zalíbili pasáže věnované drogám a alkoholu, jež Baudelaire přirovnával ke svým bývalým láskám - tedy zmijím. Spatřuji v tom možná neúmyslnou souhru humoru, vzhledem k tomu, jak dnešní vztahy fungují.

Sbírka poezie, kterou přečtete jedním dechem. Charles Baudelaire používá mnoho zajímavých metafor a přirovnání, čímž dostanete možnost vidět svět a třeba i ženy jeho očima. Tyto básně neslouží k pobavení, ale k zamyšlení, ale právě proto mě to tolik baví.

Ze břicha v rozkladu, nad kterým zněl šum hmyzu, se táhly larvy v tisících, a oblévajíce ty živé cáry slizu, tekly jak hustý kal kol nich. ... nedokáže nikdo napsat takový hnus s takovou noblesou ...

Úžasné dílo. Trochu složitější na čtení, ale rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější.

Skvělá poezie. Trošku těžší na čtení, ale jakmile se do ní dostanete, bude se Vám líbit

nechutné čtivo