Recenze na knihu
Love Redesigned Lauren Asher

První díl nové série od mé oblíbené autorky série miliardáři z Dreamlandu. Začnu tím, co se mi na knize líbilo. Primárně určitě vzhled samotné knihy, obálka i ořízka je fakt moc pěkná. Vnitřek knihy je taky moc hezky zpracovaný, moc mě bavily španělské fráze a jejich překlad v bublinách na konci stránek. Na začátku knihy je taky odkaz na playlist, čemuž já moc neholduju, ale pro ty z vás kdo ano je to určitě super. Dále mi přišly fajn obě hlavní postavy, povahou mi oba seděly a nelezly mi na nervy. Julian jako muž co nosí mokasíny a pije ledovou kávu s karamel mi bohužel moc hot nepřišel. Bavily mě duševní problémy, které Dahlia měla (to zní takhle napsané fakt divně) ale přišlo mi, že byly v knize pěkně popsané. Bohužel ale jen na začátku a pak jakoby vlastně úplně zmizely… Bavila mě dynamika obou rodin a jejich semknutost a bavily mě i vedlejší postavy. Prostředí města a starých domů bylo krásné a celkově má kniha příjemný feel good nádech. V knize se také objevují bratři Kaneovi což bylo velmi milé připomenutí její předchozí série. Největší problém pro mě ale byl překlad spicy scén. Uf, tohle se opravdu nepovedlo, výrazy jako kanálek, kun*a, kun*ička, výron semene a podobně za mě nemají v knihách co dělat. Spicy scény jsem pak už téměř přeskakovala…radši. Zkazilo mi to celkový dojem z knihy a moc mě to mrzí… Kniha by taky klidně mohla být o něco kratší na můj vkus. Rozhodně to nebude jedna z mých oblíbených knih od autorky, bohužel hlavně kvůli překladu.

Dahlia a Julian dva lidé, kteří spolu odjakživa vždycky ve všem soutěžili, se po nějaké době opět potkávají. Krom jejich neutichající rivality se mezi nimi ovšem vznáší ještě něco a ne není to jen dětská soutěživost. Ti dva si nikdy nebyli lhostejní a přesto, že se od sebe snaží držet dál, nabídka se kterou Julian přijde Dahlie nemůže odmítnout, protože rekonstrukce historického domu zakladatelů města je něco, co Dahlie vždycky chtěla. Uzavřou spolu proto prozatímní příměří a vrhnou se do práce. Jenže… Víte co to znamená, že jo? Príběh o druhých šancích, který je naprosto nejvíc pohodičkové čtení, který každý z nás někdy potřebuje. Já se u knížky bavila, zahřála mi na srdci, potěšila a vzala mi do světa, který dokázal nádherně popsat realitu všedních dní. Konec je sice sladší než cukrová vata, ale já si díky tomu příběh naprosto zamilovala! Doporučuji všemi deseti.

Jsem rada, že jsem do ní šla, protože tohle byl tak příjemný a oddychový příběh. Chemie mezi nimi byla naprosto dokonalá a to napětí by se dalo krájet. V téhle knize lze obdivovat jeho odhodlání a jasný cíl za kterým si šel stůj co stůj.

Nacházíme se v malém městečku Lake Wisteria, kde kolem jezera stojí staré vily zakladatelů města . Sledujeme rivaly z dětství Dahlii a Juliana, kteří se tu po letech znovu setkávají. Ona je interiérová designérka, on miliardář a majitel stavební firmy. Společně koupí jeden ze zakladatelských domů a plánují jeho rekonstrukci ️✨ Julian je velký green flag Je naprosto ohleduplný k Dahliiným traumatům. Chemie mezi nimi mi celkem fungovala a spicy scény byly za mě v pohodě. Moc se mi líbilo samotné městečko, to, jak si byly obě jejich rodiny blízké, a developerské i designérské prostředí mi přišlo zajímavé a originální. Možná by mě příběh zaujal o něco víc, kdybychom z této oblasti dostali trochu víc prostoru. Pojďme si ale říct, že feel good romantiku není potřeba natahovat na téměř 500 stran… …a právě to byl u mě asi kámen úrazu, proč má tahle kniha ode mě „jen“ tři hvězdičky. Nejsem velký fanoušek maloměstských feel good romancí a i když není prezentovaná jako feel good, na mě tak působila. V příběhu potřebuji trochu víc napětí, zvratů a zkrátka něco navíc – a to jsem tady bohužel nedostala. Pokud hledáte oddechovku, u které vypnete hlavu, a máte rádi feel good small town romance, tahle kniha je pro vás

Jak já se na další knihu od Lauren těšila! Tato kniha byla povedeným koktejlem vtipu a romantiky, který jsem si fakt užila. Nepřátelství Dahlie a Juliana bylo zábavné, a už od prvního shledání po letech bylo jasné, že v tom bude něco víc . Miluju myšlenku, že jejich mámy jsou nejlepší kamarádky, společný projekt = rekonstrukce je skvělý nápad, a celé se to neslo v povedeném #slowburn duchu. Zkrátka výborná a zábavná romanťárna, u které budu netrpělivě vyhlížet další díl, protože to zbožňuju a přesně takové knihy chci číst! Za knihu k recenzi děkuji @knihydobrovsky

Láska po rekonstrukci není moje první setkání s autorkou. V únoru jsem četla knížku Na plný plyn a neskutečně mě bavila. Nevím jestli je to u Lauren Asher pravidlo, ale v Na plný plyn i v Lásce po rekonstrukci není takový ten klasický "problém, nebo rozchod" mezi hlavními hrdiny nějakých 50-100 stránek před koncem. Kolikrát mě tohle v knížce naštve a u Na plný plyn jsem byla naprosto nadšená, že to tam není a měla jsem velká očekávání od téhle novinky, že to tam taky nebude a nebylo. Díky Lauren, za tohle tě miluju. Julian a Dahlia byli miláčci. Oba měli svoje mouchy, které se snažili vyřešit, než se do vztahu naplno pustí, vše spolu komunikovali a velmi brzy. Druhé díky, Lauren. Přiznávám se, že trope "Second chance" příliš nevyhledávám, nepřijde mi (pro mě) atraktivní. Ale tady to bylo skvěle zpracovaný. To jejich špičkování mě od začátku neskutečně bavilo a několikrát vážně rozesmálo. A teda zpracování tématu chtění/nechtění, možnosti mít/nemít dítě bylo neskutečně citlivé a pro mě velmi silné. Ještě jsem se s takovou zápletkou nesetkala a byla jsem z ní unešená. Je to něco, co dělá tuto knížku odlišnou od spousty jiných.

Moc hezky a mily pribeh, autorka pise ctive. Uz se rozhlizim po dalsich knihach od ni

Tohle byla milá kniha s feelgood příběhem. Motiv renovace starých domů, které dostanou novou šanci na život a každodenní chod malého města, se mi líbil moc. Takový to, že všichni se znají se všemi, ale tím dobrým způsobem. Něco jako Starshollow. Velmi pěkně tu byla zpracovaná témata jako deprese, úzkosti a ztráta v rodině. Bylo citlivé, jemné a s citem napsané. Líbil se mi zápal Dahlie pro svou práci, to jak se nenechala srazit na kolena, jak mírní Julianův workoholismus a jak si postavy pomalu klestí cestu jeden k druhému. Celkově mi jejich linka přišla vývojově velmi pěkná a neuspěchaná.

Ocitáme se v malebném městečku Lake Wisteria, kde by chtěl žít nejeden z nás. Jeho vyobrazení se mi v knížce velmi líbilo, ráda jsem se k mapce na začátku knihy vracela a orientovala jsem se díky ní. ♥ Do městečka přijíždí Dahlia, která se vrací domů po náročném období - rozchodu, který mimochodem vyvstal za absurdní situace ze strany partnera. Po nějakou dobu se jí daří ukrývat před světem, bojovat se svými chmurnými myšlenkami a panickou atakou,.. Ovšem i tady jí na paty šlape minulost a objevuje se Julian, její ex. Jeho plán je jasný - vyhýbat se Dahlii, ale to by jejich matky nemohly být nejlepší kamarádky a spojit síly proti svým potomkům. A tak se situace obrátí a Dahlia s Julianem začíná pracovat na společném projektu. Jejich rivalita pokračuje tam, kde před lety skončila, ale začnou se ozývat city, které už nikdy neměly vyjít najevo. Julian je totální slaďouš, který by pro Dahlii udělal první poslední, vlastně to dělal i v době, kdy spolu nebyli v kontaktu - a to zjištění mne na závěr knihy absolutně dostalo. ❤️ Hodně oceňuji, že se kniha zabývá i tématy jako je panická ataka, ztráta rodiče a dokonale popisuje to, jak může rodina fungovat, když se semkne. Klobouk dolů za téma rodičovství ve smyslu možnosti početí dětí a že existují lidé, kteří dítě nechtějí a je to naprosto v pořádku. Příběh jako takový se mi líbil, ale dle mého byl zbytečně natahovaný. Nechybělo v něm jiskření, rivalita, peprnější scény, ale bylo tam na mne až moc ,,chvění” a ,,rozklepaných kolen” :) A úplně top by za mne bylo, kdyby tam bylo více toho budování a designu, na to jsem se moc těšila .

Za mě tohle bylo docela rozporuplné čtení. Na jednu stranu mě kniha bavila, na druhou mi přišlo, že je to zpackané. Začátek přitom vypadal skvěle. Silné téma psychického traumatu, dávná láska, zlomené srdce a šance na nový začátek. Jenže pak se to všechno nějak vytratilo. Dahlia přijela do rodného města léčit svou depresi a zároveň se znovu setkala se svou láskou z vysoké, ale postupně jsem měla pocit, že všechno důležité mizí ze stránky na stránku. Nejvíc mi chyběla chemie mezi hlavními postavami. Deprese i úzkosti najednou téměř zmizely a v knize o nich už skoro nebyla řeč. Stejně tak rivalita a nepřátelství mezi nimi se vytratily až příliš snadno. Najednou jsem četla hlavně o tom, jak Julian dělá všechno pro to, aby Dahlia zůstala v rodném městě a s ním. To, co na začátku působilo jako silný a vážný příběh s potenciálem pro skutečný růst postav, se nakonec proměnilo v něco mnohem ploššího. Jako by kniha slibovala jedno, ale ve výsledku nabídla něco úplně jiného.