Recenze na knihu
Rusovláska z Osvětimi Nechama Birnbaum

Tato kniha se mi moc líbila. Kniha se četla jedním dechem. :-) Jednu hvězdičku strhávám za přeskakování kapitol. Kapitoly byly mnohdy i dost krátké. Ocenila bych kdyby byla čistě půl knihy dětství a druhá polovina by byla z koncentračního tábora.

Jedním slovem úžasná a zároveň trochu smutná kniha.

Rosie se od narození ve svém městě odlišuje zrzavou barvou vlasů. Na rozdíl od ostatních lidí, kteří rudé vlasy vnímají jako prokletí, Rosie je na ně hrdá. Poté, co je její rodina odvezena z Maďarskem okupovaného severu Rumunska do Osvětimi, dívka o nádherné vlasy přijde, ale snaží se zachovat si v nelidských podmínkách koncentračního tábora hrdost a odvahu. Autorka v knize zachytila skutečný příběh své babičky, která díky rozhovorům přinesla důležité svědectví přeživších holokaustu. Také láskyplně popisuje historii Rosiiny rodiny a její dospívání. Tato kniha je výpravěna v ich formě, kde se střídají dvě časové linie. Vzpomínky Rosii na její dětství ji totiž drží přitom, aby měla sílu bojovat. Kniha je rozdělena na 3 části a v poslední části se tyto linie již nestřídají, ale jsou součástí jednoho vyprávění a to mě občas trochu mátlo. Jedná se o opravdu silný příběh, kdy Rosie měla "štěstí" v neštěstí a někdy to byla jen obyčejná souhra náhod, ale nebýt jich, dnes by tento příběh neexistoval. Neskutečný, jak se ženské dokázaly chovat k židovským ženám a dětem. Pětiletá holčička musela pracovat ve fabrice, o hygienických podmínkách nemluvě a jak se těm chudákům vysmívaly je opravdu příšerné. Kniha se přes těžké téma četla sama. Kapitoly jsem opravdu krátké a navíc se nejedná o dlouhý příběh. Přesto ty flashbacky mě až tolik nebavily a rušily mě od těch pasáží, kdy Rosie trávila v táboře.

Knihy na téma II. světová válka patří mezi mé oblíbené a také i tato kniha se k nim zařadila. Příběh o ženě která se potýkala s koncentračními tábory.

Velmi dobře

Parádně napsaná kniha jako by dané situace autorka sama prožila. Díky těmto knihám se nikdy nesmí zapomenout . Je důležité si uvědomit že to co bylo už nesmíme dopustit . Lidský život je až moc cenný na to abychom ho nicili sobě a druhým. Knihu všemi deseti doporučuji.

Skutečný příběh je protkán vzpomínkami z dětství a mě se moc líbil.

Moc hezky napsaná knížka, četla se dobře. Občas mě trošku vyrušovalo od čtení, stále stejné používání některých slovních spojení. Ale jinak jsem knížku přečetla jedním dechem. Je moc dobře, že se stále připomíná, jaké ohavnosti se děly. Při čtení jsem často měla husí kůži. Knížku mohu jedině doporučit.

Přečteno během jednoho dne. Mohu doporučit.

Tuto knihu jsem pořídila své čerstvě 14leté dceři, která knihy příliš nevyhledávala. Já sama čtení miluji, a tak jsem tentokrát zvolila trochu jiné téma než klasické dívčí románky. Poprvé v životě mi dcera knihu vytrhla hned při rozbalení balíčku a okamžitě se do ní začetla a nosila ji dokonce i s sebou na vyšetření k lékaři. Skutečný příběh mladé dívky, jež přežila hrůzy koncentračního tábora a musela se vyrovnat s nezměrnou ztrátou, strachem a nespravedlností, zároveň ale nachází odvahu, sílu a naději. Kniha je napsaná citlivě, přesto velmi autenticky, a přibližuje čtenáři reálné podmínky života v Osvětimi i psychologický dopad těchto zkušeností na mladou hrdinku. Díky tomu dokáže silně působit a přimět i mladší čtenáře k zamyšlení nad lidskostí, odvahou a přežitím v extrémních situacích. Jsem ráda, že jsem ji vybrala, protože dokázala i moji dceru, která dříve ke knihám moc nepřičichla, opravdu zaujmout a nadchnout pro čtení.

Hrůzy koncentračního tábora se střídají s odlehčujícím dějem odehrávajícím se v dětství hlavní hrdinky. Pěkně napsaná kniha!

Krásné čtení

Na knihu jsem se moc těšila, ale moc mě nebavila. Čekala jsem více informací o Osvětimi a ne o životě židů.

nadhera, jednim dechem

Velmi dobře napsáno, příběh se dotkne srdce

Nechama Birnbaum je americká spisovatelka, která vždy věřila, že jednou napíše příběh své babičky Rosie, která prožila hrůzy 2. světové války. Kniha Rusovláska z Osvětimi vypráví příběh o Rosie, která žije poklidným životem v Crasně, což je obec v Rumunsku. Má krásné dětství, které tráví s rodiči, sourozenci a kamarády. Naprostá bezstarostnost. Rodina dodržuje židovské zvyky a tradice. Žijí poklidný a šťastný život. Do doby, než jsou všichni Židé považování za odpad společnosti. Pak se její život obrátí v peklo, utrpení, hladovění a nemoci. Se svou mladší sestrou Leou se snaží zůstat pospolu a vydržet hrůzy Osvětimi a Bergen-Belsenu. Rosie celou dobu věří ve šťastný návrat domů a jedině tohle ji drží při životě. Knih s názvem kdokoli z Osvětimi je na trhu spousty. Jsou svým zpracováním lepší a horší. Tuto bych zařadila k průměrným. Líbilo se mi popisování židovských tradic a celkově života z pohledu dítěte. Popisy z Osvětimi, Bergen-Belsenu by čtenáře, který touto knihou začíná, hodně znepokojily. Člověk, který má načteno, tak je mi hloupé to tak psát, ale kniha ho ničím nepřekvapí. Velice se mi líbil doslov, který sepsal autorčin švagr. V knize se střídají kapitoly, které líčí Rosiino dětství a dospívání s těmi z koncentračních táborů. Pokud máte rádi knihy s touto tématikou, rozhodně ji doporučuji přečíst. Ona Rosie byla opravdu houževnatá a odvážná žena.