Recenze na knihu
Letnice Miroslav Hlaučo

Chytrá, čtivá knížka, v kontextu české literatury ojedinělá. Pročteno opravdu jedním dechem. Krásná atmosféra mizejícího světa, zajímavý jazyk, originální námět, k tomu vtip, nadsázka, poezie a hlavně dobře vystavěná strukrura, vedoucí jednotlivé příběhy k jejich cíli. Takto si představuji dobrý román.

Po dlouhé době opravdu krásné čtení. Nádherná čeština, námět, příběh a ten humor! Já autorovit děkuji a vřele doporučuji.

dechberoucí obálka, zajímavá a příjemná atmosféra knihy, především nápad JENŽE… příběhu chybí takovéto: ,,Wow to jsem nečekal!” Kniha je naprosto do pohody, není to nic násilného ani dramatického. Kniha Vám nabízí originální svět a příběh, honosné jazykové prostředky a souvětí. Knihu doporučuji, pokud si vystačíte s plynulým příběhem bez zvratu, pokud máte rádi magično a pohádkovo.

První stránky knížky jsem byla rozpačitá, vůbec jsem netušila, o co půjde, jestli to bude vůbec nějaký příběh nebo jen podobenství a filozofování a vývoji lidstva. Ale příběh se ukázal jako silný, rozvětvený, autor píše s velkou dávkou fantazie i humoru ( v popisu několika často až absurdních situací), ale především velkou dávkou laskavosti k lidem, vidí v nich jejich silné stránky i křehkost, vnímala jsem tam pochopení pro jejich jednání. Dojímala mě ta lidskost v příběhu, i když je to i o nevyhnutelném konci starých časů, a knížka má mnoho dalších přesahů. Přesto ve mě zanechala největší dojem právě ta lidskost a laskavost, kterou je knížka prodchnutá.

Výborné svěží čtení.Spojení poetiky vesničky,kde se zastavil čas s humorem nezastavitelně se blížícího nového století. Až po lehké zamrazení v závěru, když už víme,jak to v tom dalším století v reálu dopadne...

Neuvěřitelné přívětivý román po jehož přečtení jsem se rozhlížel zdali se kolem nedějí zázraky, které oko moderního člověka prostě nevidí, či ve své povýšené jistotě údajného vědění, úmyslně přehlíží. Přesně tahle kniha mi chyběla od dočtení posledního dílu kultovních Zvonokos,které mi Letnice připomínají romantikou a prostou moudrostí, jež tolik postrádám vůkol. Je strašné si uvědomit, kolik jsme toho cestou minulým stoletím poztráceli a zdali to, co jsme získali nám něco z toho bylo schopno nahradit. Mám obavu,že kolem sebe vidím úpadek člověka a lidství na úkor techniky, která nás, navzdory očekáváním, úplně odtrhla od naší podstaty. Nějak mi vytanula na mysli věta z Postřižin, při prezentaci prvního radia..." nic dobrého to nepřinese "... děkuji autorovi a hluboce smekám před touhle prvotinou,při které jsem uronil nejednu mužskou slzu a nestydím se za ní. Kdyby to měla být Vaše jediná kniha, tak jsem stejně spokojen!! S pozdravem s pláže St.George na Korfu, vedle které, doufám čirou náhodou, ztroskotal Odysseus. Tu knihu jsem si vzal ssebou úplnou náhodou a nějak mě při čtení zamrazilo. Daniel

Naprosto kouzelný příběh, který vás pohladí a chytí za srdce. Autor za tuto knihu získal prestižní cenu Magnesia Litera 2025 v kategorii Próza. U téhle knihy jsem se smála, dojímala, ale také jsem se u ní ponořila hluboko do svých myšlenek. Kniha je plná poselství, moudrosti a krásy. Je to úplně něco jiného než to, co tradičně čtu – trošku to působí jako pohádka, a přesto je v tom tolik ze syrovosti života. Příběh pojednává o příchodu nové doby, nového století, do jednoho bohem nezapomenutého městečka Svatý Jiří. Zde jsou zázraky na denním pořádku. Chodit po vodě? To tu zvládne každé malé dítě. Lámat skály pískáním na píšťalku? Stromy zde pod rukama dřevorubce padají samy, aniž by musel zvednout sekeru. Sochy svatých zde mluví… Takových zázraků byste tu našli nespočet. Všechno se změní, když po patnácti letech vstane z mrtvých Odysseus, který přichází pomoci místním zavést novou dobu. Do města má přijet kontrola a obyvatelé se musí začít chovat „normálně“ – přestat využívat zázraky. U těchto pasáží jsem se často usmívala. Z knihy si člověk dokáže spoustu odnést, a tak se mi s ní těžko loučilo. Dokázala mě vtáhnout a alespoň na chvíli jsem se mohla stát součástí příběhu.

Na začátku dvacátého století obyvatelé malé vesničky Svatý Jiří stále věří na zázraky. Co věří, oni je i skutečně praktikují. Ale s příchodem nového století, nových technických pokroků, a hlavně se správní kontrolou z hlavního města, je potřeba některé zázraky utajit. S tím jim pomůže Odysseus, muž, který se po letech vrací do rodného městečka ze světa, ve kterém zázraky už nemají místo. Letnice, kniha oceněna Magnesií Literou. Samozřejmě jsem byla zvědavá, co za krásný příběh ukrývá, takže ani nečekala moc dlouho v knihovničce, než přišel její čas a já mohu s klidný svědomím prohlásit, že cenu rozhodně získala právem. Toto je kniha, která je originální a mezi stovkami dalších zaujme právě svým tématem. Jsou tu zázraky, ale i lidské příběhy. Je tu ukázáno, jak by mohlo být na světě krásně, ale co nám v tom někdy brání. Ač je příběh zasazen do roku 1904, najdete v něm spoustu aktuálních témat nebo spíše situací, které si můžete přenést i do dnešní doby. Příběh můžete brát jako pohádku, pověst, detektivku, či zamilovaný román. To vše v knize najdete, ale je možná lepší ho neškatulkovat. Každý si tu najde to své. To „moje“ byl rozhodně magický realismus, to mám v knihách moc ráda, takové to něco mezi nebem a zemí. Je to kniha jiná, ale rozhodně zajímavá. Neznám druhou takovou. Pokud tedy hledáte v dnešním knižním světě něco jiného, zkuste Letnice, třeba si získají právě vás.

Knihu jsem v polovině odložil, nemohl jsem se do knihy začíst.

Příjemné laskavé počtení. Moc doporučuji.

Nevyhledávám příběhy o nadpřirozených jevech, naopak, často si vybírám knihy, které vyprávějí o konkrétních mně známých místech nebo událostech. Tahle kniha mě oslovila stylem vyprávěn díky kterému jsem příběhu uvěřila a byla jsem zvědavá jak dopadne.

Laskavý příběh, který však nutí čtenáře k zamyšlení

Skvělá kniha, čte se krásně.