Recenze na knihu
Jako tažní ptáci Ema Šindelářová

Po přečtení knihy mě svírá úzkost z jejího života. Celá kniha je vlastně pojatá Bářinými vzpomínkami, myšlenkami, emocemi, prožíváním různých vztahů. Jen místy je tam přítomný život s Basem, se kterým má také problémy, hádky a nedorozumění. Vychovala 3 děti, Kristýnu, Sebastiana a Thomase. Partnerů za svůj život měla 5. Každé dítě mělo jiného tatínka. Emigrovala z Čech do Nizozemska. Rodiče tak měla přes 800 km daleko. Celý život hledala svobodu a lásku. Velmi se mi líbila její výchova respektování dětí. Nenesla se zákazami a příkazami. Nechala je zkoumat a učit se a hlavní motto byla komunikace. Už méně se jí dařila komunikace s partnery. Bylo zajímavé proplouvat knihou s jejími myšlenkami. Nutilo mě to přemýšlet nad svým životem. V něčem jsem s ní souhlasila, v něčem jsem si říkala, že si za ledacos může sama. Vždyť tak jako ona chtěla nějakou svobodu, volnost, tak i partneři chtěli mít svou částečnou svobodu. Její reakce mi někdy přišli moc přehnané, jindy zase krásné myšlenky vůči dětem. Bára je prostě takový tažný pták, který po čase hledá další domov. Jednou nohou stále v rodném Česku, druhou v Nizozemí a časem přibude třeba další země, další muž…je volná jako pták. Kniha nemá moc děj, ale čte se hezky. Takové to přemýšlení nad životem.

Hlavní hrdinka Bára žije životem mnoha expatů. Jako mladé děvče vyrůstala v Česku, ale život s ní měl jiné plány a tak se natrvalo usadila v Nizozemí. Bára má ráda lásku a ještě raději pocit zamilovanosti. Lásce se poddává ráda a naplno a své vztahy má tendenci analyzovat do nejmenších detailů. Při výběru partnera nemá bohužel vždy nejšťastnější ruku, byť chyba nebývá pouze na druhé straně. Kniha nutí člověka zamyslet se nad vlastními životními rozhodnutími, nad lidmi, kterým dovolíte Vám do něj vstoupit. Bára se několikrát ve svém životě dostane do tíživé finanční i existenční situace a s přibývajícími dětmi, které se svými partnery má, je o to těžší dané okolnosti ustát. Se svými rodiči má komplikovaný vztah a to samé se dá říci i o své nové domovině. Pokud měl čtenář někdy ve svém životě možnost si svět za hranicemi vyzkoušet v jiné než turistické roli, musí se mu kniha číst o to lépe. Autorka se této stránce života hrdinky věnuje opravdu do hloubky a Vám na mysl vyvstanou všechny vzpomínky, probrečené noci i pocity, že Vám nikdo nerozumí. Jestli se těkavá osobnost Báry nakonec usadí se správným partnerem, či se bude dále životem probíjet sólo Vám už neprozradím, nicméně tuto sondu do křehké a zkoušené ženské duše Vám mohu jen doporučit.

Viem, že na úvod je to také predstavovanie s postavami/dejom ale kapitoly sú podľa mňa dosť krátke a tým pádom mi príde príbeh trošku trhaný. Postupne sa zoznamujeme s postavami. Je to oddychové čítanie, žiadne napätie netreba očakávať. Je to ako prechádzka životom hlavnej hrdinky. Bára je dosť detinská, vzťahovačná a aj paranoidná. Občas mi to až bilo do očí. Ale zároveň sa mi páči, že v tejto knihe nie je emocionálna cenzúra. Autorka to napísala ako to naozaj človek občas máva. Aj keď je dospelý, občas sa dieťa prederie na povrch a dupne si. (Napriek tomu si však myslím, že Bára je až príliš emocionálna.) Niekedy mi príde, že je dosť hlúpa, naivná. Pri niektorých mužoch jej mala svietiť výstražná žiarovka. Páčili sa mi autorkine opisy. Píše vcelku pekne, opisuje pocity, aj vzťahy. Aj keď nie je to typický štýl písania, na aký som zvyknutá. Knihu by som popísala asi tak, že je originálne napísaná. Ešte som sa nestretla s knihou, kde by nebola "citová cenzúra". Autorka píše takz ako to niekedy človek naozaj cíti, aj keď to nechce dať najavo. Každý v sebe máme kúsok dieťaťa, ktorý sa niekedy vynorí a ovládne situáciu. Čo mi vadilo, že autorka skákala od jednej veci k druhej. Osobne sa mi lepšie číta, keď sa dej vyvíja postupne a pomedzi sú flashbacky, ale v tejto knihe to ide od jedného chlapa k druhému, potom zrazu návrat do prítomnosti. To ma trochu miatlo, ale aj tak sa mi kniha páčilo a vcelku sa dobre čítala. Koniec ma trochu zmiatol. Prišiel mi otvorený a mala som k nemu pár otázok, ktoré zostanú nezodpovedané. Napriek pár veciam, ktoré sa mi nepáčili, kniha ako taká má svoje čaro. Aj keď nie je písaná štýlom, na aký som zvyknutá, páčila sa mi. Čítala som ju naozaj s radosťou a určite by som si rada prečítala aj iné knihy od autorky.