Recenze na knihu
Coura Jana Bernášková

Od prvních stránek vás čtenáře příběh zcela pohltí. Sledujete život Lucky, mladé třicetileté maminky jedné neposedné holčičky. Lucka je herečka a tak nějak se v životě hledá. Žije sama, ale chlapi o ni zajem mají, to zase jo. A tak Lucka potkává Karla...ale v divadle je i Petr... Lucka má taky pár kamaradek, které jsou fakt správně trhlé a ač jsou dospělé, tak jejich chování je někdy na hraně. A tak sledujeme, jak se Lucka protlouká životem od rodiny k divadlu přes kamarádky a životní kotrmelce. Při čtení mnou cloumaly emoce. Od radosti, smíchu, vzteku po smutek a naštvání. Lucku si prostě zamilujete. To nejde jinak. Je svá, ale je úžasná. A její kámošky taky. Jediné co bych fakt vytkla a co mi protočilo oči, je lesbické téma....ač to nakonec nebylo tak, jak jsem si zpočátku myslela, přesto jsem si při první zmínce řekla ach jo Jani, tak Vy taky? A to v tom smyslu, že v současné literatuře je snad povinné uvést lesby a gaye....ale Jana to tak krásně zamotala do příběhu, že mi to nakonec vůbec nevadilo, ale jen díky tomu, jak to celé dopadlo. Od půlky jsem si říkala, že vím jak knížka dopadne a spletla jsem se. Na konci jsem ani nedutala, jak to bylo napínavý. Každopádně kdo si chcete přečíst poutavý příběh mladé ženy, tak tuhle knížku určitě doporučuji.

Knížka mi vůbec nesedla, hodně dlouho se mi nestalo, aby mi hlavní hrdina tak moc pil krev jako v této knížce Lucie. Nevyrovnaná, hysterická, domýšlivá, vyžívá se v dělání zbytečných scén.. nepůsobila na mě jako nespoutaný, emoční člověk s hlavou v oblacích, což byl nejspíše záměr autorky. Do některých situací jsem se dokázala vžít jen díky tomu, že se mě někdy v životě týkaly. Ne díky tomu, že by to bylo tak dobře podáno. A ani mě tam vlastně nic nepřekvapilo....

Budu upřímná, do knihy se mi po některých recenzích příliš nechtělo, ale četla jsem jí v rámci štafety, proto jsem jí dala šanci. Styl psaní autorky mi příliš nesedl a celkově mi přišel příběh příliš táhlý. Našla jsem několik opravdu zajímavých myšlenek a postojů vůči partnerskému životu, ale celkově nejsem z příběhu nadšená. Postavy mi celkově nesedly, všechny jsem však dokázala brát s jistým nadhledem a po čase jsem si k nim našla jistý vztah. Prostě jsem si zvykla. Na co jsem si ale zvyknout nedokázala byla "postava" šedivky. Pochopila jsem co měla představovat, ale z mého pohledu dělala z hlavní hrdinky hlupačku, což nejspíš cílem nebylo. Dcera Lucie byla hodně na pováženou. Občas roztomilá a občas rozmazlená (sama děti nemám - proto se zde možná nesetkám s pochopením, nicméně toť můj pohled). Občas s ní došlo k několika zajímavým dialogům, nicméně opravdu nevím co si o ní myslet, hodně se to ve mně pralo. Pokud bych měla vybrat nějakou postavu, tak si volím Karla! Dával příběhu větší jiskru, než kdo jiný. Charakterem a jednáním docela uťáplý, ale v srdci romantik a v posteli evidentně docela ďábel. No, na to že to bylo vyprávění ženy, byl on tím nejzajímavějším na celém příběhu. Hodnotím 3/5. Příběh fajn, ale nevrátila bych se k tomu. Zpětně si ani nedokážu vybavit nějaké zajímavé scény, díky kterým bych na příběh nezapomněla. Měl-li to být příběh ze života, tak to asi účel splnilo, ale upřímně jsem očekávala víc napětí, zápletek a akčních rozhovorů.

Knížka byla fantastická, úplně mne vtáhla do děje. Příjemně se čte.

skvělá, zábavná kniha, skvěle namluvená, takže i výborný poslech

Předem se omlouvám za hanlivé výrazy.. ale tahle kniha mě sr*la už od začátku. Na čtyřicáté straně už mi regulérně začalo cukat oko při těch všech osloveních (jako lulino, Lucíšku, miluno, prcino, čoromoro)… Několik přirovnání ve větách hned za sebou, kde to absolutně ztrácí význam a jakýkoli náznak vtipu. A aby autorka asi poukázala na to, že zná nářečí celé republiky, tak když volá hlavní hrdince její kamarádka z Ostravy a nazve svého přítele “cyp ostravsky”, tak to se na mě fakt nezlobte, ale to se nedá číst (podotýkám, že jsem rozená Ostravačka, takže to s místem bydlení/žití nemá nic společného). Příběh má skvělý potenciál, ale s autorčiným stylem psaní se absolutně neztotožňuju, to se číst opravdu nedá. Knihu odkládám na straně 52. Třeba se k ní někdy vrátím.

Naprosto skvělá knížka, čtivá, vtipná a hlavně můžete audiokniha poslouchat pořád dokola neomrzí se.

Na začátku jsem knize příliš nevěřila, ale nakonec mě docela bavila. Hlavní hrdinka má v hlavě lehký chaos, ale myslím, že se v ní některé ženy mohou snadno najít. Za mě pěkný příběh — a pokud člověk neví, co číst, mohla by být právě tato kniha dobrou volbou.

Jana Bernášková mě velmi mile překvapila! Coura je volným pokračováním její první knihy Jak přežít svého muže. Obě knihy mě velmi bavily,ale Coura mě oslovila více! Za sebe určitě doporučuji k přečtení!

Kniha byla opravdu skvělá! Ano, někdo by řekl červená knihovna, ale s rétorikou autorky a psychologií moderní ženy za mě vtipná “oddychovka” s přesahem, proč si přiznat svou “vnitřní couru”. Doporučuji těm, kterým nevadí něco si přiznat

První díl se mi líbil víc. Přišlo mi, že v první knize byla hlavní postava Lucka věčně ve srabu, stejně tak její kamarádky a bavilo mě číst, jakým způsobem se pere se životem. V druhým díle měla už vše vyřešené. Měla, co chtěla mít. Jen, když toho dosáhla, tak se sama sebe začala ptát, zda je to opravdu to, co chce a začala si tak zadělávat na problémy. Přiznám se, že mě to už tak nechytlo a značná část knihy mě nudila. Snad se třetí díl ponese v rytmu první knihy.

A je to tu! První kniha roku 2022 :) Jsem z ní tak moc nadšena. Lepší začátek roku jsem si vybrat nemohla. Po přečtení první knihy z pera české herečky a spisovatelky Jany Bernáškové jsem věděla, že tu další budu taktéž potřebovat. Teď už vím, že chci i další a další. Hlavní postava Lucie je prostě totální chaotická bláznivka. Její dcera Kristýnka k tomu taktéž pomalu ale jistě míří a snoubenec Karel se jim naprosto skvěle hodí do party. V knize sledujeme opět zábavný i strasti plný život herečky po mateřské, která hledá příležitost herecky zazářit. Tentokrát je ale plna pochybností, zda je její život v pořádku. Proto v sobě probudí couru. A je to jízda, to vám teda povím. Ustojí to ona, Kristýna i její snoubenec Karel? Všechny postavy z knih naprosto zbožňuju. Zajímá mě, jak to celé dopadne s Denisou. A samozřejmě i s ostatními. Doufám, že jste paní Bernášková už začala psát tu třetí knihu, protože se těším, jaký příběh a voloviny zase vymyslíte :) Často jsem se setkávala s názorem, že herečky by měly zůstat u herectví a psaní nechat spisovatelkám, ale líbí se, jaké téma a jaký příběh si paní autorka zvolila, vybrala, vymyslela, napsala. Píše totiž o tom, co sama zná a co je ji blízké. O životě herečky. Nevím teda paní Bernášková, zda máte v životě tolik lulin a prcin, ale i kdyby jste měla, čtení je to výborné, oddechové, úsměvné a věřte nebo ne, na konci Coury mi i slza ukápla. Mám jen jedinou malinkatou poznámku. Nejsem žádná upejpavka, jen těch sprostých slov tam bylo možná přespříliš. Ale to je opravdu maličkost. Ruku na srdce, kolik z nás má život naprosto v pořádku a nikdy nemá pochybnosti? A kolik z nás má v sobě tak trochu couru? :)))

Na Couru jsem se moc tesila, po precteni Jak prezit sveho muze, jsem si musela precist i Couru. Ta knizka je skvela, napsana naprosto realne, kdy jsem mela pocit,ze jsem Lucky ctvrta kamoska,ktera s nima sedi u stolu a posloucha co rikaji. Precetla jsem to jednim dechem a cetla bych dal,kdybych knizku uz nedocetla. Pribeh me vtahnul, zrejme tim jak realny byl. Ve spouste veci jsem se poznala,spostu veci chapala. Vyvolal ve me emoce a to se mi u kazde knizky nestava. U knizek Jany Bernaskove vzdy. Proste je skvela, knizka i Jana.

Vtipné a čtivé, pobavila .

Primitivní čtení. Snaha o napodobení Patrika Hartla.

Plná sprosťáren. Všechno se dá napsat slušně, nebo jen naznačovat. Toto je opravdu hodně surrealistické. Nejvíc mi na knize vadí, ze si autorka nepamatuje, či napsala o několik stránek dříve (např. Po autonehodě v Karlině leží v nemocnici v Motole a partner ji pak veze domu z Bulovky, o autonehodě informuje partnera Karla matka a tu následně informuje o autonehodě Karel…) Nechápu, proč to nedala před tiskem někomu přečíst :-(

Jana Bernášková mě opět nezklamala, její vyprávění o přátelství žen, humor a nadsázka s jakou nahlíží do životů a vztahů jsou prostě úžasné. Škoda, že už mám přečteno. Často se v situacích sama vidím a směju se dojetím, prožívám, trnu strachy v těžkých chvílích. Autorka umí dokonale popsat skutečný svět nás žen, realitu života ve vztahu bez kudrlinek, umělých výmyslů. Doporučuji!

Coura je kniha, která vás pohltí celým svým obsahem. Autorka Jana Bernášková naprosto dokonale vystihla, co čtenářky potřebují. Slzy smíchu, životní strasti okořeněné sexem a touhami. Dovolím si tvrdit, že každý se v této knize najde a bude hltat každou kapitolu, neb nechybí napětí a každá z kapitol je tak dobrá, že jsem zapomínala na čas. Couru bych doporučila všem ženám, dívkám a nejen jim. Tahle kniha je povinnost. Opravdu neváhejte a kupte si ji. Tato kniha vám nedovolí se nudit. Je božská. Jari T.